Zimní rady policejního rady

Po nečekaně dlouhém babím létě je zde období, kdy se městem line zvuk škrábání, kterak se řidiči s nudlí u nosu v ranní mlze snaží vytvořit tankové průzory na čelní skla svých plechových miláčků (což je mimochodem zakázané). Meze již nabízí místo místa pro přírodní šmajchlování leda tak zánět vaječníků a ježci hledají kupky spadaného listí, aby si dali zimního šlofíka. Je tu zkrátka čas, kdy na několik měsíců opouštíme chaty, chalupy, a všeliké zahradní domky. Abychom naše umakartové lásky našli ve stejném stavu (nebo v lepším), dovolíme si tradičně recyklovat pár poznámek.

 

    • Před zazimováním chatky radíme vyprázdnit lednice a mrazáky. Tedy pokud nemáte na dveřích nápis „Hannibal Lecter, výživový specialista“. To by bylo škoda.
    • Platí, že jediné otevřené dveře by měly být právě ty od lednic a mrazáků.
    • Nezvaná návštěva je prostě vždy problém. To neplatí jen o nenechavcích, ale i o kunách či hasičích. Ti první vás vyberou, ti druzí vám udělají z půdy sdílené záchodky a jako bonus rozkoušou kabely. Ti třetí vám prolijí chatu vodou. Proto doporučujeme vytáhnout všechny spotřebiče ze sítě.
    • Voda v pevném skupenství dokáže divy. V pohodě rozškubne horniny usazené, přeměněné i vyvřelé, takže plastové rozvody z hobbymarketu pro ni rozhodně nejsou soupeř. Takže by bylo záhodno vodu vypustit.
    • Co je cenné, to odvezte. I všechny Muchy. Mouchy tam klidně nechte. Ty tam obvykle na rozdíl od mistra zůstanou do jara.
    • Co nemůžete odvézt a je cenné, to nafoťte. Ideálně včetně sériových čísel. Vždycky se to může hodit. Když už pro nic jiného, tak alespoň do kroniky „Tohle jsme měli“. Každopádně to pomůže nejen při pátrání po ukradených věcech, ale i při jednání s pojišťovnou. Předpokládáme, že jste pojištěni. Nejste? Udělejte to.
    • Je v přirozenosti leckterého zahradníka chlubit se svým nádobíčkem. Hlavně tím novým, které si zakoupil ve výhodné akci „Tři sekačky za cenu jedné“. Chlubte se výpěstky, ne výdobytky civilizace.
    • Rozhodně platí „můj dům, můj hrad“. I kdyby to byla chaloupka z perníku a lezl do ní párek nenažraných adolescentů. A správný hrad má nejen pevnou bránu, ale i petlice a okenice. Nebojte se investovat do pořádného zabezpečení. Sice se může stát, že jsou ocelové dveře z výprodeje Řopíků tím nejcennějším z vaší chatky a při hurikánu zůstanou jako jediné stát, ale investice se obvykle vyplatí.
    • Diskriminovat otvor jen proto, že jde o okno a ne dveře, je fakt nefér. A co teprve sklep či komín. Měřte laskavě všem otvorům stejným metrem.
    • Zloděj jde přirozeně cestou nejmenšího odporu (nikoliv otvoru). Snaze o průnik věnuje v průměru tak devět deset minut. Pak jde dál. Třeba hned vedle k sousedovi. A pak zase dál, protože soused sice neumí pěstovat tak krásné patisony jako vy, ale má stejného zámečníka. Nenechavec se nakonec dostane maximálně do kadiboudy. A tam ukradne leda tak…no, tam prostě nic neukradne.
    • Příležitost dělá zloděje. Nenechte nikde povalovat žádné nářadí či nástroje. Mimochodem, když necháte vedle zamčené okenice opřené tvrzené páčidlo, krumpáč nebo třeba Mjölnir na zatloukání tyčí k rajčatům, je to taková třešnička na pobertovském dortíku.
    • Je možné, že je soused zahradnický mág a má mnohem větší ředkvičky, což určitě znamená, že sepsal smlouvu s ďáblem, nicméně to neznamená, že si zaslouží návštěvu zlodějů. Když mu dohlídnete na chatu vy, on vám to vrátí a koukne na tu vaši. Tedy, než zjistí, že jste na něj poslali inkvizici nebo mu polili ředkvičky vyjetým olejem.
    • Pokud nemáte elektronické zabezpečení a nehodláte do něj investovat, (což je chyba) popřemýšlejte alespoň o osvětlení na fotobuňku. Je spousta tvorů, kterým náhlé světlo nesvědčí a raději se pohybují ve tmě, což potvrdí devět z deseti furyanských optiků.
    • Jestliže máte na chalupě poštovní schránku, abyste ani během sezóny nepřišli o informace o akčních slevách, tak se zkuste domluvit se sousedy na vyprazdňování, když tam nejste. Myšleno schránky. Třeba výměnou za informace o těch slevách.
    • Tu a tam se na své letní sídlo stavte i v zimě. Může se stát téměř nemožné, že napadne sníh a do hodiny neroztaje. Panensky čistá sněhová pokrývka zdobená jen stopami rysů, vlků a lišek je krásná na fotkách, ale zve k neplánované návštěvě i dvounohé tvory. Ideální, když si plácnete se sousedem (pokud vás ještě nezatratil za ty ředkvičky), že kdo zrovna přijede, tak omrkne i vedlejší budovu. Případně odhází cestičku. I když, jestli zjistil, že jste ho práskli inkvizici vy….
    • Pokud máte tu smůlu a dostanete nechtěnou návštěvu (nemyslíme inkvizici, kterou tentokrát poslal soused), není hloupější nápad, než vejít do budovy. Vlastně je. Vstoupit dovnitř a říct „teda, tady je, Bóžo, boží dopuštění, rychle ukliď, ať nás od policie nepomluví, že jsme nepořádní.“