Rady policejního rady!
Jak přežít Vánoce, hlavně pro nováčky:
Obchody (a zelený uřvaný nepřítel číslo jedna) hlásí, že jdeme do finále…
O Vánocích se říká, že jsou to svátky klidu a míru, nicméně dle našich zkušeností se mnozí v tomto období cítí jako děti mateřské školy, kterým omylem pustili kultovní film s klaunem. Ano, To. Abychom to (i To) všichni ve zdraví přežili, udělali jsme výtah našich letitých poznatků.
1. Pokud jste se vnitřně neztotožnili s tím, že jste lovečtí psi (což prý dnes už můžete), nikam se nehoňte. Jestliže je váš prosincový seznam nadepsán…
- Pokud jste se vnitřně neztotožnili s tím, že jste lovečtí psi (což prý dnes už můžete), nikam se nehoňte. Jestliže je váš prosincový seznam nadepsán větou „Co musím všechno stihnout“, škrtněte ji. Fakt nemusíte.
- Pěkný celek je tvořen nejen z dvou půlek, ale hlavně z drobných věcí. Zkuste nějakou udělat. Třeba když se připravujete na vánoční útok zombíků a nákupní vozík vám přetéká zásobami, zkuste u pokladny pustit před sebe dělníka se dvěma dalamánky a vlašákem ke svačině. Neušetříte ani čas, ani peníze, ale za ten úsměv a dík to stojí. Je to vlastně taková časová charita. Vánoce si o charitu říkají.
- Než se po bojové misi (respektive po posledním nákupu) vrátíte zpět k rodinnému krbu, chvilku si odpočiňte a dýchejte. Doporučujeme krátké cvičení jógy na chodníku před domem. Ideální je začít polohou mrtvoly, přejít přes poloviční most na kočku a škorpiona, načež vše zakončit opět mrtvolou. Je navýsost jasné, že jste něco zapomněli a drahá polovička vám to s gustem připomene. To však není důvod pro nácvik Othella. Se stoickým klidem polovičce poděkujte za přínosnou poznámku a vraťte se pro dítě do dětského koutku v Chrámu konzumu.
- Čapkovic Karel sice říkal, že humor je solí života, nicméně pokud se domů z nákupu vrátí vyčerpaný člen rodiny obtěžkaný trhajícími se taškami, z nichž padá krupice a na koberci se mísí s jehličím z posledního sehnatelného smrčku, je vtipná poznámka o tom, kde je tak dlouho a co vše nemá jen sypáním soli do ran.
- Mnoho párů je po návratu z nákupního pekla na pokraji rozchodu. Je téměř jisté, že v předsíni zjistí, že se někdo bude muset vrátit. Bohužel dnes již nejsou zápalky běžnou výbavou domácnosti, proto tahání nejkratší z nich odpadá a zpět do bojové vřavy je vyslán nejslabší člen rodiny – obvykle muž. Ten pak s tikem pravěké veverky a tepající žílou na krku, ze které by si nejeden vampýr cvrnknul blahem, bere od vyčerpané prodavačky zavděk tvrdými houskami, poněvadž strouhanka už došla, a staré pečivo pak před obchodem drtí kočičí hlavou (dlaždicí, nikoliv toulavou kočkou). Druhý člen domácnosti zatím osciluje mezi hysterickým záchvatem a kómatem při pohledu na dokonalé papiláry a otisky dětských nosních dírek na vyleštěném okně. Slovy Venci z Básníků – klíííd. Na chvíli se zastavte a společně se koukněte třeba na rebelskou feudální dcerku v mantlu z hlodavců a s netradičním šémem na čele.
- Připomínáme, že kapři opravdu nemluví jako Bohdalka a taky se obvykle nejmenují Albertek. Pustit je do rybníka nebo řeky není udělením sváteční milosti, alebrž odsouzením k pomalé smrti. Chcete být milosrdní? Tak z nich raději nadělejte podkovy a dejte si je se salátem. Děti to navíc naučí trpělivosti. Ostatně máloco stmelí rodinu tak, jako společenská hra „Vykosti tatínka aneb kapří posmrtná pomsta“.
- Když jsme u té vody, malá poznámka – nekrmte ptactvo vanilkovými rohlíčky ani vánočkou. Pokud chcete na Boží hod husu s nádivkou, udělejte to klasicky. PS: Nikoho nekrmte rohlíčky. Jsou suché a drhnou. Pokud tedy neumíte nedrhnoucí.
- Výjimečně se může stát, že vaříte výborné vídeňské knedlíčky a vyjdou vám rudé bolševické noky. No a co? To není žádný důvod k násilí. Ani k fyzickému, ani psychickému. To platí i pro toho, komu to servírujete. Žádné házení samorosty. Vlastně nic není důvod pro násilí. To platí i v případě, že pod stromečkem najdete trenýrky s nápisem Kanec Fanouš, zatímco vy jste Květoslav a František je nový a patřičně osvalený soused.
- Blikající barevná vánoční světýlka jsou příjemným zpestřením. Tedy pokud nejste epileptik. To vás pak asi úplně nepotěší, když děti v návalu nadšení zapnou všechna naráz a spustí světelný mejdan. Každopádně modrý maják u dveří a uniformy v nich nejsou symbolem Vánoc. Tím je klid a mír. Takže výčitky a hádky nechte na 31. února.
- Vždy myslete především na děti. Vážně je jedno, kdo má větší koule na stromečku i jinde, kdo dělal salát nebo kdo zapomněl dědu před domem. I když, pokud jste zapomněli dědečka před domem, jste lumpové a barbaři.
- Jak se čas nezadržitelně blíží ke Štědrému dni a vlastně i konci roku, jsou lidé mnohdy krapet podráždění. Někteří si neškrtli větu z prvního odstavce a mají pocit, že nestíhají. Dámy jsou vystresované z tchyně, která nejspíš pronese, že kyselo je moc kyselé, bramborák moc bramborový a stromeček měli taky vždycky košatější, viď Emánku. A jiným se podlomí kolena ve chvíli, kdy si uvědomí, že když dcera řekla, že přijde i s Houbovým Kubou, nemyslela tím tradiční pokrm, ale nového přítele s hodně alternativním zdrojem obživy. Zpomalte. Dýchejte. Užijte si ten čas s rodinou. Nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Ani ten Kuba.
- Až toho budete mít fakt dost, třeba proto, že váš naprosto pitomý švagr daroval vašim dětem sadu hudebních nástrojů zahrnující vuvuzely, bicí a trombon a budete potřebovat uvolnit stres, máme pro vás tajnou radu. Za všechno nemohou Ilumináti, ale papírové krabice u modrých kontejnerů. Šlapáním po nich nejen uklidníte nervy, ale vypotíte i nějaký ten vanilkový rohlíček (ačkoliv ten nejspíš vyleze póry v suchých kostkách). Navíc si můžete zaškrtnout modré okénko za dobrý skutek, neboť tím pomůžete chlapům z popelářských vozů, kteří se po svátcích budou muset vypořádat s papírovou lavinou.
- Vaječný koňak u pohádky, aperitiv před, digestiv po a slavnostní přípitek jsou fajn, nicméně „zlejt se i na Štědrý večer jako mužik“ už ne. Plácnete nesmysly, které byste normálně neřekli a hned máte tichou (nebo naopak hlučnou) domácnost a následně pak morální kocovinu. Nebo plácnete někoho jiného a pak se s morální i normální kocovinou můžete probudit jinde než ve své posteli. Třeba na záchytce.
- Pozor, ačkoliv je to taková hezká povánoční sídlištní tradice, neházejte stromky z oken. Jistě, je to rychlé a společná chodba zůstane ušetřena vrstvy zrzavé hrabanky, nicméně dendroidní bombardování ulice jedlominami, smrkulemi a borobombami je fakt velmi nebezpečné. Pro lidi, zvířata i auta.
- Závěrem platí – nedělejte zásadní osobní rozhodnutí pod vlivem vánoční nálady. Vlastně nedělejte žádná rozhodnutí pod vlivem.
Šťastné a veselé. Budeme tu pro vás i na Štědrý den.